Zůstanu, navždy - 1.kapitola

8. listopadu 2011 v 20:21 | Jannie |  Zůstanu, navždy
Mám tu pro vás slíbenou první kapitolu povídky.Smolila jsem ji teprve před chvílí a i když je krátká, dala mi docela zabrat.Přeju pěkné počtení :)





Mladá dívka vešla do třídy a když ji přelétla pohledem, musela uznat, že náštěnkáři se letos opravdu činili.Jindy chmurná, téměř bezbarvá a obyčejná třída se na podzim přeměnila v místnost hrající všemi barvami a nyní, těsně před svátky, se oblékla do bělostných a modrých barev.Na parapetech byly mezi květináči rozloženy tenké šátky a na učitelské stole krom toho také tři modré růže z krepového papíru.

"Ti po tom vítězství opravdu hodně baží."poznamenala s mírně kyselým úsměvem, když usedala vedle kamarádky Lucie.Tento rok se výzdoby ujmuly čtyři největší šprti ve třídě, dvě holky a dva kluci, a aby vyhráli každoroční soutěž o nejhezčí výzdobu tříd, byli schopni podniknout cokoliv.Emě byl tento úkol přidělen minulý rok avšak porota výkon její skupinky označila za "krajně nelichotivý" a rovnou jej vyškrtla z dalšího hlasování."Nevzdělanci!"hurdovala tehdy Ema a nechápala, co se jim nelíbí na kytici z uschlých listů a skupince od červů prožraných jablek, které vévodila seschlá holá větev.

"To mi povídej!"mračila se Lucka. "Dokonce po mě chtějí, abych přinesla sůl nebo cukr na falešný sníh.To si dělají srandu.Nemám náhodou přitáhnou všechno koření, co máme doma?Ať se o to postarají samy, já mít přezdobenou třídu nepotřebuju."frflala kamarádka dál a opovržlivě sledovala nedaleko stojící hlouček, který se skloněnými hlavami právě něco zaujatě probíral u předních lavic.

Ema se musela smát.Pohled na stěžující si kamarádku jí vždycky vrátil dobrou náladu.Tvářila se přitom, jakoby se jednalo o jeden ze světových ekologických problémů.

"Nemrač se tak.Vždyť je znáš.Jsou to paka."pronesla Ema a obě se na sebe spiklenecky usmály.Samozřejmě že byli.

Ty dvě byly kamarádky už od čtvrté třídy.Tehdy se Lucka objevila ve třídě jako malá, ustrašená desetiletá holčička s rozkošnými culíčky a Ema si ji hned vzala pod ochraná křídla.Brzy se staly přítelkyněmi a prošly spolu celou základní školou.Pak se zdálo, že je osud rozdělí, ale Lucka se nakonec rozhodla, že bude Emu doprovázet na každém kroku a šla na gympl sní.Ukázalo se, že lepší rozhodnutí učinit nemohla.Známky měly dobré a staly se nerozlučnými kamarádkami.Nikdy se nehádaly ani neškorpily.Nehrály si na něco, co nejsou.

Zřejmě tento fakt je spojoval dohromady, i když byly celkově hodně odlišné.Eminy ebenové dlouhé vlasy a bledá pleť ostře kontrastovaly s Lucčiným medovým mikádkem a opálenou pletí.Ema se pyšnila očima zelenýma, Lucka zase světle hnědýma.Ema byla povahy tiché a veselé, Lucka se zase mnohdy ráda ozvala.Vzájemná odlišnost je natolik spojovala, dokonce se zavázaly pokrevním sesterstvím.Obě si tu událost dobře pamatovaly.

Jezdily tehdy společně na kolečkových bruslích na dětském hřišti.Oběma bylo jedenáct, užívaly si dětství a svobody.Chtěly si nacvičit nějaké bruslařské číslo, které by ukázaly lidem a vydělaly obrovské peníze.Dělaly otočky, osmičky, točily se do kolečka a smály se jako ty nejšťastnější děti pod sluncem.Najednou ale Lucce podjela na kamenitém asfaltu noha a ona si odřela koleno.Ema měla tehdy co dělat, aby kamarádku přemluvila k tichosti.Měla v tomhle prostě hold slabší náturu.Ema jí otřela krvavé koleno čistým kapesníkem a teprve pak si všimla dlouhého, avšak mělkého šrámu na lýtku a při pohledu na dvě krvácející rány ji napadl ten nejšílenější nápad na světě.Svěřila se tedy Lucce a ona kupodivu souhlasila.Přitiskly koleno a lýtko k sobě, smály se a radovaly z právě uzavřeného sesterství a úplně zapomněly na bolest z odřených bolístek.Ema se při té vzpomínce usmála.

"Lucko, pamatuješ na to bruslení..."nemusela ani dokončit větu, kamarádce se rozzářily oči okamžitým poznáním.Usmála se na ni.Byl to pro ně základ jejich velkého přátelství a ony obě byly rády, že si tehdy ta kolena odřely.Vlastně lýtko a koleno.

Tiše se zachichotaly.

V tu chvíli zazvonilo, téměř okamžitě se otevřely dveře a vešel černovlasý kluk s krásnýma modrýma očima a milým úsměvem.Musel se sklonit, aby si neurazil hlavu o futra, tak byl vysoký.Již ode dveří zamával celé třídě na pozdrav a ona mu nadšeně oplatila.Vtipálek.

"Jako vždy pozdě."konstatovala Ema a s úsměvem kroutila hlavou.Byl to jejich spolužák David.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Amálka. Amálka. | Web | 8. listopadu 2011 v 20:37 | Reagovat

Ježíš, to o tom sesterstvím je taak pěkný! Celkově je to dobrej příběh:))). Já chcu daaalšííí:DDD.

2 Jannie Jannie | Web | 8. listopadu 2011 v 21:01 | Reagovat

[1]: Děkuju moc za pochvalu :ú Pokusím se ji dodat co nejdříve .)

3 Amálka. Amálka. | Web | 8. listopadu 2011 v 21:38 | Reagovat

[2]: Nemusíš spíchat. Jen jsem děsně zvědavá na další díl, miluju čtení když mě baví, a to jsem vybíravá:)
...
A kolik měříš, když je to jeden z mála?:D

4 Amálka. Amálka. | Web | 9. listopadu 2011 v 11:27 | Reagovat

Woow, taký velikán si:D:). U mě je zase zvláštní, když je někdo menší než já:DD. Dnešní lidi jsou veeeelcí:P.

5 Sardulinka Sardulinka | 9. listopadu 2011 v 17:31 | Reagovat

Pěkné, mimochodem jak je vysoký? Musí to být obr, když musí sklonit hlavu, aby se nemajz o futra =D

6 Jannie Jannie | Web | 9. listopadu 2011 v 17:45 | Reagovat

[5]:Řekněme, že natolik aby se majzl :D Dala bych mu tak dva metry :D

7 Amálka. Amálka. | Web | 9. listopadu 2011 v 18:07 | Reagovat

154cm :D .. No, a mě klepali paličkou do hlavy:'DDDDD.

8 Amálka. Amálka. | Web | 9. listopadu 2011 v 19:19 | Reagovat

Jo, všichni se ke mě dívaj moc dolů. Ale aspoň jsem jiná, o hodně menší než ostatní v okolí :D ..

9 Amálka. Amálka. | Web | 10. listopadu 2011 v 9:55 | Reagovat

Tebe? Beru;) Jsi zapsaná:D:)

10 Amálka. Amálka. | Web | 15. listopadu 2011 v 18:15 | Reagovat

Jannie! Napiš další kapitolu, prosím:D♥. Děsně mě to zajímá, těším se na to jak malý děcko na novou hračku :DDD .

11 Lunar Lunar | E-mail | Web | 6. ledna 2012 v 14:33 | Reagovat

Wooo! Určite čítam ďalej!:* Je to super:D

12 Lunar Lunar | E-mail | Web | 6. ledna 2012 v 14:35 | Reagovat

A ešte taká nepodstatná drobnosť:
Moja sestra sa volá Lucia:D

13 Jannie Jannie | Web | 7. ledna 2012 v 9:39 | Reagovat

[12]: Díky :) No shoda jmen :D

14 Vera Vera | Web | 16. července 2012 v 20:25 | Reagovat

upravování tříd :) úplně jsem si vzpomněla na naši třídu, která sice...upravená je, to jo, ale výzdoba nám vydrží chvilku, než ji ti naši  dementi zničí :)

u nás se takové soutěže (naštěstí) nevyhlašují, jenom jednou na vánoce se soutěžilo o nejhezčí výzdobu, ale to naštěstí byla otázka (myslím) jediného dne)
fajnová kapitola!

15 Jannie Jannie | Web | 17. července 2012 v 11:35 | Reagovat

[14]: Děkuju :D Tak u nás je to tradice

16 Liss Liss | Web | 7. srpna 2012 v 21:23 | Reagovat

Jé, soutěž ve výzdobě tříd. to se u nás taky koná. Vždycky jsme vyhráli a to jsme výzdobu dělali jen jednou, od té doby tam visela. A letos se předsedkyní komise stala naše dějepisářka, která nás bytostně nenávidí, a měli jsme nulu, zatímco vítězná třída měla 86

17 Jannie Jannie | Web | 7. srpna 2012 v 21:48 | Reagovat

[16]: Á potvora. Nadržování nenávidím, protože my tu soutěž taky pořádali a pokaždé vyhrála třída, které se vyditelně nadržovalo.

18 Liss Liss | Web | 7. srpna 2012 v 22:39 | Reagovat

[17]: no my tenhle rok budeme na naší budově navíc a máme mít třídu v učebně biologie. jsem zvědavá, jak nám ohodnotí tu výstavku šutrů, zvířátek v láku a mmotýlků napíchaných na špendlíkách :DDD

19 Jannie Jannie | Web | 7. srpna 2012 v 23:07 | Reagovat

[18]: :D tak určitě musí ohodnotit vaši zálibu ke zvířatům :DDD to my máme v biologii zase živého šneka :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama