Zůstanu, navždy - 4.kapitola

28. prosince 2011 v 16:36 | Jannie |  Zůstanu, navždy
Tahle kapitola je určitě nevhodná pro ty, kteří mají slabý žaludek.Objevuje se zde morbidní námět a taky trocha...krve.Jinak přeju hezké počtení.





Ema přiběhla k bezvládně ležícímu tělu a poklekla u něj.
"Panebože...Davide..."zašeptala.
Naskytl se jí hrůzostrašný pohled. David měl na sobě ten den bílé tričko, na něž si teď jenom hodil mikinu. Na jeho oblečení se rozlévala obrovská krvavá skvrna, která se každou vteřinou zvěšovala. V mikině zela díra.
Nevěděla co má dělat.Ruce se jí třepaly, když jej uchopila za ramena a mírně s ním zatřásla. Nehýbal se.
"Davide..."zašeptala a začaly ji pálit oči. Znovu s ním zatřepala. Pomalu otevřel oči a obličej skřivil bolestí. Byl zmatený, divoce těkal očima sem a tam a snažil se zjistit, co se mu to stalo. Spočinul pohledem na dívce a na chvíli jakoby ji vůbec nepoznával. Potom se pokusil posadit, ale bolest mu v tom zabránila. Zaskučel.
"Ne, nehýbej se!"přikázala mu Ema a drobnou dlaní mu zatlačila do hrudi.Klesl zpátky na zem, vyděšenýma očima na ni hleděl.
"Emo..."zašeptal. Pak zavřel oči.
Dívka s ním zatřásla.
Nereagoval. Ležel tam na zemi, s bolestnou grimasou na tváři, s obrovskou ránou na břiše. Ema se nechtěla podívat, co ukrývá oblečení. Jakou hrůzu...
V tu chvíli k ní přiběhla Míša. Když uviděla bezvládného spolužáka a krvavou louži, která pomalu zbarvovala listy pod ním, divoce zapištěla.
"Ježiši! Panebože! Panebože!" vřískala a zakrývala si obličej rukama. Přitom poskakovala kolem a kroutila se v bezbřehém šoku. "Co se to děje? Co se to děje?"
Ema se k ní vrhla a chytila ji za ruce. Úpěnlivě jí pohlédla do očí.
"Uklidni se, Míšo! Klid. Běž dál a zavolej okamžitě sanitku. Rychle!"
Míša poslechla a cestou jen vydávala šokované zvuky.
Ema se vrátila k Davidovi. Musela jednat. Počáteční šok odplul a tak musela něco učinit. Jak jim to jen říkali ve škole?
Sklonila se k Davidovým ústum a nastavila tvář. Vzápětí ji ovanul mírný poryv horkého dechu. Byl naživu. V duchu zajásala. Teď ji však čekal těžší úkol. Pomalu, s hrdlem staženým úzkostí, odkryla krvavý cár trička.
Spatřila rozbodanou tkáň, ze tří hlubokých ran vytékala v potocích čerstvá krev. Ema si přiložila ruku na ústa, když se jí do nosu vetřel kovový pach krve. Ne, nesměla zvracet. Okamžitě se opanovala.
Rychle si svlékla kabát a odhodila jej stranou. Poté si sundala mikinu, zmuchlala ji do kuličky a jemně přimáčkla na bodnutí v břiše. Modrá látka začala ihned nasakovat rudou krví, takže se zbravila do fialova. Ema ji proto přimáčkla ještě silněji. Ruce měla také pošpiněné Davidovou krví, ale snažila se tento detail nevnímat.
Nevěděla, co dělat dál. Natáhla se pro svůj kabát a podložila mu jím hlavu.
Přiložila mu prsty na krk. Pod kůží mírně tepala žilka.
Oddechla si.
Za chvíli se křovinami prodrala Míša a za ní tři lékaři. Poklekli k Davidovi a prohlédli jeho zranění. Když jeden z nich odkryl krví nasáklou mikinu, ani to s ním nehnulo. Něco si zamumlal pro sebe, pak ji přiložil zpátky a zatímco jej nakládali na nosítka, řekl Emě.
"Zachránily jste mu život dámy. Kdyby jste ho tady nenašly, nejspíš by zemřel na vykrvácení. Nevíte, kdo mu to udělal?"
Obě dívky zavrtěly hlavou a Ema si v duchu nadávala, proč se nejdříve nerozhlédla kolem. Mohla útočníka vidět.
"Policie už je na cestě. Provedou s vámi výslech."ujistil je mladší z lékařů, naložili Davida na nosítka a spěchali s ním k sanitce.
Ema si teprve teď uvědomila závažnost situace a do očí jí vhrkly slané slzy. Utrpěný šok se těžce nesl, klesla k zemi a položila si hlavu do dlaní. Míša ji marně uklidňovala. Po chvíli se vydaly k sanitce, aby zkroušeně sledovaly, jak zraněného nakládají a posléze odjíždí pryč. Ema nadávala sama sobě, proč nejela s nimi.
"Pojď, půjdeme domů."Tentokrát to byla Míša, kdo převzal iniciativu a společně se vydaly na cestu.
Míša ještě stále svírala v prstech listy kaštanu, které nasbírala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sardulinka Sardulinka | 28. prosince 2011 v 16:57 | Reagovat

Paráda, já číhám ob den! xD
Jinak docela drámoš, ale teď to teprv začne být zajímavé, hmm? =D

2 Jannie Jannie | Web | 28. prosince 2011 v 17:09 | Reagovat

[1]: Pravda :D Teprve TED. Trochu pozdě ale nevadí

3 my-graphic-dreams my-graphic-dreams | Web | 28. prosince 2011 v 17:09 | Reagovat

Díky :)

4 my-graphic-dreams my-graphic-dreams | Web | 28. prosince 2011 v 17:15 | Reagovat

Mohla bych design zkusit,je ro dobrý nápad ;)

5 Denaaaa Denaaaa | Web | 28. prosince 2011 v 19:35 | Reagovat

Díky za připomenutí, ale stejně žádný nemám já jenom plánuju nebo už mám nějaký napsaný ale jenom u sebe (ale to se zrovna netýká HP) :)

6 Agi Agi | Web | 28. prosince 2011 v 22:11 | Reagovat

Přesně tak,naštve to :D

7 Annie Annie | Web | 29. prosince 2011 v 19:01 | Reagovat

Psala jsi mi na blog nápad na design a tak jsem to zkusila.Pokud chceš,podívej se ;)

8 Storm Blake Storm Blake | Web | 29. prosince 2011 v 23:42 | Reagovat

Páni, začíná to bejt napínavý jako KŠANDY!! :-) Líbí se mi to a těším se na další díl :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama