Nebuď labuť- "Sestři! Zavezte ji na pokoj!"

13. února 2012 v 20:42 | Ella |  Nebuď labuť!

A tak jsem zase měla jednou psavou náladu. A musím říct, že je teď u mne málo častá, takže tohle je tak trochu vzácný článek. Hlavně přes týden. Užíjte si to. Tentokrát z pohledu Elizabeth. Jinak kdo nečetl první kapitolu doporučuju přečíst!



,, Elizabeth. Chvilku si tady poležíš." Řekne mladý doktor.
,, Ale já musím cvičit na…" namítnu, ale marně.
,, Teď je hlavní, aby ses uzdravila." Povzdechne si.
,, Mistrovství je za dva…" zkouším ještě.
,, Dost! Pokud se budeš pořád stresovat, je také pravděpodobné, že nikdy nebudeš moct závodně tančit!" přitvrdí. ,, Kdo ví jestli vůbec nakonec neskončíš na vozíčku, jako mrzák."
,, Alexi. " Mladá sestřička krotí doktora. Nakrabatí čelo.To trochu přehnal. Už s tím, že nikdy nebudu závodně tančit. A že se vůbec nepostavím? Co to tady vykládá. Já budu tančit! Já na to mám!
Doktor se na mě z výšky přísně podívá a otočí se. Kráčí k počítači a tam se nakloní, aby něco sepsal.
,, On to tak nemyslel." Uměje se na mě měkce pohledná sestřička. Moc dobře vím, jak to ten namyšlený, bezcitný a namachrovaný doktůrek myslel. Musím otočit hlavu, jinak bych se jim tam sesypala.
,, Sestři! Zavezte ji na pokoj!" zavelí doktor.
,, Taky jsem kdysi závodně tančila. Byla jsem skoro na vrcholu. Jenže, i když nechceš, vždycky z něj nějakým způsobem spadneš dolů a nikoho už nezajímáš. Každý je zaměřený na ty aktuální hvězdy. Nemohla jsem s tím vyrovnat." Vylije si své srdíčko sestřička na pokoji. ,, Byla jsem na dně. Málem jsme skončila v blázinci. Bylo to těžké. Nakonec mě z toho dostala láska. Zamilovala jsem se." Svěří se.
,, Jenže já nechci lásku! Já chci tančit." Rozbrečím se.
,, Budeš, uvidíš." Usměje se. ,, Věř v to! Držím ti palce." Vstane a rozhlídne se po pokoji. ,, Budu muset jít, nebo mě přetrhnou. Tak přemýšlej a uzdravuj se. " stiskne mi naposledy ruku a odejde.
Sáhnu po mobilu a zapojím sluchátka. Snažím si vnutit krásnou písničku od Ryana Star Losing Your memory. Jenže nějak nemám náladu. Vytrhnu sluchátka z uší, které se pak odpojí od mobilu a mrsknu s nimi vztekle na postel. Hudba začne hrát nahlas. Já nechci být mrzák! To prostě není možné!
Rychle se snažím utřít slzy, ale po minutě zápasení to prostě vzdám. A tak tam tak sedím, brečím a Ryan svým klidným hlasem vyplňuje celou, bílou a prázdnou nemocniční místnost. A pak si vzpomenu na Julii, mámu, tátu, sestru a kamarádky z baletu. Rozbrečím se hlasitě a hystericky a nedokážu přestat. Asi po čtvrt hodině mi vyschnou slzné kanálky a já vyčerpáním usnu.
,, Beth!" zavolá zdálky veselý hlas já poznám Hanku, Olgu a Petru, které znám z baletu. ,, Co se tu tak flinkáš?" směje se Olga.
,, Jak dlouho tu budeš ještě ležet?" zeptá se Petra. Zatímco Hanka si sedne na postel, Petra chodí po pokoji a dívá se z okna. Olga pro změnu zase něco loví z tašky.
,, Asi… " váhám, mám jim snad říct, že budu možná na vozíčku? ,, dlouho. Možná. Pokud se to teda nespraví." Odpovím nejistě.
,, Měla by jsi začít trénoval, víš, že mistrovství je tu za chvíli. A jestli budeš mimo, tak se bude muset najít náhrada." Otevře nepříjemné téma Petra, která stojí u okna.
,, Petro? Myslím, že tímhle Beth netrap. Teď je hlavní, aby se uzdravila." Stiskne mi přátelsky ruku Hanka.
,, No a, aby ti to, uzdravovaní šlo líp, něco jsme ti koupili." Rozzáří se Olga jako hvězdička a přestane štrachat v tašce. Podá mi čokoládu Milku, Figaro, bonboniéry Tatianu a Orion pistáciové košíčky. Ještě vytáhne dvě balení gumových medvídků a jedny mentolové bonbony.
,, Co blázníte?" zděsím se.
,, Život v nemocnici je těžký." Pokrčí rameny Petra.
,, A tak jsme ti ho přišli zpříjemnit!" směje se Olga.
,, Budeš pod dohledem! Každý den jednu bonboniéru a dvě balíčky medvídků!"
,, A jako zákusek! Pizza!" poskakuje Olga.
,, Pizza?!" zhrozím se. ,, Vždyť ta tady nemá co dělat!"
,, Však ji tu ani nemáme! To zas měl totiž někdo pocit, že musíme dodržovat pravidla!" protočí panenky Hanka a je mi jasné, že myslela Petru.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nanashi Nanashi | E-mail | Web | 14. února 2012 v 17:18 | Reagovat

To je hrozně hezký, nejlepší byl konec xD

2 Ella Ella | 14. února 2012 v 18:24 | Reagovat

Děkuji

3 Jannie Jannie | Web | 14. února 2012 v 19:40 | Reagovat

:DD Supééér :D ta psavá náláda měla grády :D Ten konec je nejlepší :D krásné, ani nevím jak napíšu tu další :D

4 Sherylin Lee Sherylin Lee | E-mail | Web | 16. února 2012 v 10:37 | Reagovat

No každopádne je to zaujímavé :), som zvedavá, čo bude ďalej... Aj keď ešte som sa k prvej kapitole nedostala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama