Zůstanu, navždy - 12.kapitola

30. května 2012 v 16:59 | Jannie |  Zůstanu, navždy

Nuže, máme tu další kapitolku. Doufám, že si ji náležitě užijete a odměníte ji kritickými a pochvalnými komentáři :)) Hezkou zábavu .))
Jannie





"Em."
Dívka se prudce otočila a spatřila Lucku s medovým krátkým culíčkem sepnutým sponami, jak se k ní divoce řítí. Kamarádka měla na sobě bledě modré džíny a červený top s flitry, který se do dálky třpytivě lesknul. Vypadala půvabně a mnoho chlapců z vyšších i nižních ročníků se po ní ohlíželo. Za ní kráčel Tomáš, který se na veškerou konkurenci mračil a dával jim tak najevo, ke komu tahle kráska patří, a že si mají nechat zajít chuť.
Ema se na dvojici usmála a zamávala jim.
"Proč mi píšeš SOS smsky?" zeptala se hlasitě, když doběhla až k ní, až se po nich začali ostatní otáčet. Pro vysvětlení, SOS smky si dívky posílaly tehdy, když se jedna té druhé potřebovala s něčím svěřit. Většinou šlo o důležité situace v jejich životě. A Ema měla pocit, že jednou z nich byl právě onen noční rozhovor.
V tu chvíli k nim už dorazil Tomáš.
"Vy si píšete SOS smsky?" vyzvídal.
Lucka se na něj sladce usmála.
"Promiň lásko." pronesla medově. "Dívčí záležitosti."
Poté odtáhla Emu od Tomáše dál, aby měly chvíli klid. Avšak dřív než jí stihla cokoliv říct, školník otevřel dveře a všichni se nahrnuli dovnitř. Lucka s Emou dav následovaly, ale kvůli množství jiných lidí si nemohly sdělit cokoliv tajného.
V šatně se shromáždila spousta studentů a tak si mohly pouze vyměňovat výmluvné pohledy. Když veškeré osazenstvo třídy zmizelo z dohledu, dokonce i Tomáš se taktně stáhnul, vrhla se Lucka k Emě a oči jí zářily zvědavostí.
"Tak povídej."
Ema ji okamžik tiše uklidňovala a pak začala mluvit.
"No...včera v noci se stalo něco divného. Spala jsem a -"
Málem vykřikla úlekem, když ji kolem pasu objaly dvě pevné paže a přitáhly si ji ke svalnatému a širokému mužskému hrudníku. Na tváři jí přistála něčí ústa a ona se prudce otočila. Hleděla do Davidových rozesmátých modrých očí.
"Ahoj zlato." oslovil ji rozpustile a ušklíbl se. Ema na něj vyjeveně zírala, avšak neměla na Lucčiny divoce vypoulené oči.
"Co to znamená? Emo?" obrátila se na kamarádku, ale ta byla natolik šokovaná Davidovou troufalostí, že nebyla schopná odpovědět.
"To znamená jen jediné." chopil se vysvětlení David a majetnicky si k sobě dívku přitáhl. To byla poslední kapka. Ema od něj odskočila, zamračila se na něj a ledově zasyčela.
"Parchante!"
Hned nato se otočila a odkráčela pryč. Nevšímala si jeho povolávání, aby se vrátila a šla dál. Zamířila na dívčí toalety, kde se chvíli prohlížela v zrcadle a pak se uklidila do jednoho rohu. Netrvalo dlouho a do místnosti vstoupila Lucka.
"Děláš si ze mě pr...ehm...srandu?" zapištěla nadšeně a vrhla se kamarádce do náruče. Ta ji naštvaně odstrčila. To však nemohlo Lucku odradit od nezměrné radosti a začala tančit po místnosti.
"Ty vážně chodíš s Davidem?"
"Ne!" odsekla a přešla k oknu. Venku si vítr pohrával z listy, slunce se schovávalo za hustými mračny a nikdo si nevšímal jejích problémů. Jak taky...
"V šatně to vypadalo jinak." namítla Lucka, jež přestala provádět piruetky. Ema jí na to nic neodpověděla, což ji podráždilo.
"Nemohla bys mi to zkrátka vysvětlit? Já myslela, že jsme kamarádky!" vyjela na ni a mračila se. Ema si pažemi objala ramena a zachvěla se. Ne však zimou, ale obavami.
"To ale vysvětlit nejde. Prostě...v noci přišel k nám. A já už to nevydržela. Něco mě k němu strašně táhne a cítím, že ho miluju...ale já to takhle nechci. Chci to pouto zrušit, chci všechno, jak to bylo dřív. Nestojím a lásku k němu, ani o jeho lásku."
Lucie na ni zírala, jako by spadla z Marsu, ale zároveň se tvářila lítostivě.
"Cože? Proč bys to chtěla rušit? Vždyť...láska je tak krásná."
"Ne není." odporovala dívka. "Je to ubíjející cit plný starostí. Kéž bych ho nikdy nezachránila! Potom bych neměla ten pocit...že...že k němu patřím, panebože."
"Jak to můžeš říct?"
Ema se na kamarádku podívala a kousla se do rtu. Řekla něco, co neměla. Lucka vypadala znechuceně a dívala se na ni tak, jako ji ještě nikdy nespozorovala. Jako by sama sobě nevěřila, že s takovou osobou se kdy mohla přátelit.
"Já tě vůbec nepoznávám Em. Chceš tím říct, že kdybys měla na výběr udělat to znovu nebo si odejít, odešla bys?"
Ema se nad otázkou ani nezamyslela. Pouze si řekla, chtěla by znovu prožít to utrpení, tu bolest, noční můry a strach? Nechtěla.
"Mým osudem jednoduše není zachraňovat kluky a pak se do nich zamilovávat. Ty ani nevíš, jaké to je, ale poslední měsíc byl nejhorší v mém životě. Cítila jsem se k němu připoutaná od toho okamžiku, kdy ho odvezli do nemocnice. Teď ho dokonce musím milovat. Ten pocit...nejde zastavit. Já o něj nestojím. Něco mě k tomu nutí. Nějaká síla..."
Lucka na ni civěla, nejspíš nemohla uvěřit vlastním očím ani uším.
"Takže ano. Kdybych to mohla změnit, ani bych do toho parku nešla."
Kamarádka semknula rty a pomalu se otočila.
"Co se to s tebou stalo Emo. Co se to s tebou stalo." řekla tiše a pak odešla. A nechala tam dívku stát, aby se užírala svými pochybnými myšlenkami. Ema si nemyslela, že její názor by byl špatný. Ale jestliže si o tom Lucie myslí něco jiného, vyvracet jí to nebude. Vyšla z toalet a vydala se po schodech dolů. Zarazil ji však pohled na vysokou postavu, která se na schodech krčila.
Byl to David. Seděl tam, hlavu svěšenou mezi rameny, dlaněmi si pohrával se zipem u své mikiny. Když ji uslyšel, zvedl hlavu a zhluboka se jí podíval do očí. Rty měl pevně semknuté k sobě, obličej napjaty a tvrdy jako mramor. Byl bledý a pevně svíral pěsti.
Podíval se na ni tak zmučeným pohledem, až se pod ní málem podlomily nohy. V jeho očích bylo tolik smutku a zoufalství, že to ani nešlo popsat. A téměř se v nich třpytily slzy.
"Davide." zašeptala Ema a natáhla k němu paži. Bylo jí jasné, že všechno slyšel. On však pouze potřásl hlavou a rozeběhl se po schodech dolů. A tak Ema ztratila jedinou spřízněnoud duši, která jí alespoň trochu rozuměla.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eleniska Eleniska | Web | 16. července 2012 v 19:07 | Reagovat

Jojo, ale četla jsem že má být osmička, ale asi nee to jsou jen drbby..

2 Zuzanka Zuzanka | Web | 16. července 2012 v 19:16 | Reagovat

Proč myslíš, že anorektička ? :) Aaano, sekne a jak ! :)

3 grama grama | E-mail | Web | 16. července 2012 v 19:42 | Reagovat

ďakujem :)

4 Adele. Adele. | Web | 16. července 2012 v 19:49 | Reagovat

A jaký plavky by jsi mi doporučila? Já jako nejsem při těle, mám dlouhý hubený nohy, jenom malinko ty boky a bříško no:D:)

5 Coco-ch Coco-ch | Web | 16. července 2012 v 20:40 | Reagovat

:D myslím, že ten článok pripomína mnohým ľuďom o falošnosti:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama